V seriálu o nejlepších brankářích historie se tentokrát podíváme na kariéru Lva Jašina. Moskevský rodák se stal jednou z výrazných postav Dynama i reprezentace Sovětského svazu.
První sportovní kroky
Lev Jašin se narodil 22. října 1929 v Moskvě. Sportoval už jako dítě a za války pracoval v továrně. Do mládežnického týmu Dynama jej po působení v armádním fotbalu pozval trenér Arkadij Černyšov. Za první tým debutoval v roce 1950. V letech 1950–1953 souběžně chytal také lední hokej, ale nakonec se naplno věnoval fotbalu.

„Co je to za brankáře, kterého netrápí inkasovaný gól? Musí ho trápit!“

Černý pavouk
Od roku 1953 se Jašin pravidelně prosazoval v brance Dynama. Mezi jeho konkurenty patřil Valter Sanaya, který po Jašinově nástupu odešel zpět do Tbilisi. Jašin se proslavil pod přezdívkou Černý pavouk. První ligový titul získal v roce 1954, kdy Dynamo inkasovalo jen 20 ligových branek, nejméně ze všech týmů. V útoku přispěl Vladimir Ilyin 11 góly a patřil k nejlepším střelcům ligy.
Údaje o kariéře a titulových sezonách uvádí klubový profil Dynama; statistiky ročníku 1954 zachycuje klubová kronika.
Reprezentační úspěchy a Zlatý míč
Na mistrovství světa 1958 ve Švédsku Jašin nastoupil také proti Brazílii, které Sovětský svaz ve skupině podlehl 0:2. Sověti nakonec došli do čtvrtfinále, kde je vyřadili domácí Švédové.
O dva roky později odjel s reprezentací do Francie na první evropský šampionát. Ve finále Sovětský svaz porazil Jugoslávii 2:1 po prodloužení a stal se prvním mistrem Evropy. UEFA připomíná i Jašinovy zákroky, které k vítězství přispěly.
Na MS 1962 v Chile dosáhl sovětský tým znovu čtvrtfinále, kde prohrál s domácím mužstvem 1:2. Ve skupině předtím remizoval s Kolumbií 4:4, přestože vedl 4:1. V tomto utkání překonal Jašina Marcos Coll přímo z rohového kopu.
V klubu Jašin navázal na titul z roku 1954 dalšími ligovými prvenstvími v letech 1955, 1957, 1959 a 1963. V roce 1963 získal také Zlatý míč. Na mistrovství světa 1966 v Anglii došel se Sovětským svazem až do semifinále, kde jeho tým podlehl západnímu Německu; turnaj zakončil na čtvrtém místě.
Poslední soutěžní sezonu odehrál v roce 1970 a rozlučkový zápas 27. května 1971. Poté pracoval jako vedoucí mužstva Dynama i v dalších fotbalových a sportovních funkcích. Zemřel 20. března 1990.