Proč je fotbal tolik oblíbený: Historie této úžasné hry
Proč je fotbal tolik oblíbený: Historie této úžasné hry
Fotbal, známý jako královský sport, si získal srdce milionů lidí po celém světě. Jeho popularita sahá až do vzdálené historie, ačkoli o moderním fotbalu hovoříme až v druhé polovině 19. století, kdy se začal rozvíjet zejména ve Spojeném království. A patrně historický vývoj patří k hlavním důvodům, proč je fotbal tolik oblíbený v Anglii, kde se vyskytuje přes 40 000 registrovaných klubů.
Díky své popularitě mezi lidmi, profesionálnímu vývoji a rozvoji soutěží se stal součástí globální kultury a sjednocuje lidi po celém světě.
Podívejme se, jaká je historie fotbalu a proč se těší takové oblibě.
Od Aztéků, přes Čínu až do Říma
Podíváme-li se do skutečně hluboké historie, nalezneme odkazy na týmové hry s míčem zhruba tři tisíce let nazpět ve starých aztéckých kulturách. Míč se vyráběl z pryže a hra se nazývala Tchatali.
Některé z her měly rituální podobu, kdy míč symbolizoval slunce. Kapitán poraženého týmu byl následně obětován bohům.
V Číně se objevila hra, při které se kopalo s míčem, zhruba mezi 3. a 2. stoletím př. n. l., a zvala se Cuju nebo také Ts'u-chü. Míč byl kulatý, sešitý z kůže a vycpaný kožichem nebo peřím. Účastnili se jí převážně vojáci, než se rozšířila mezi obyčejný lid.
Další verze hry se objevovala v Řecku, kde se míč vyráběl z kůže a plnil vlasy.
Řecký způsob hraní se následně rozšířil do Říma, kde byly hry chápány jako povyražení. Také se jimi utužovala fyzická síla a duševní rovnováha.
Po pádu římského impéria došlo i k úpadku míčových her. Záznamy o nich se dochovaly díky středověkým klášterům, kam se později také rozšířily.
Středověká podoba hry
Podle prvních dochovaných zpráv se kopaná ve středověku rozvíjela zejména ve Francii, Itálii a v Anglii, kde se stala velice populární. Hrála se většinou v ulicích měst, na vesnicích a na loukách a účastnilo se jí velmi velké množství lidí.
Účelem bylo vybojovat míč a dopravit ho k jedné z městských bran. Vzhledem k hojné účasti a tvrdšímu způsobu hraní, který zahrnoval i boje pěstmi, docházelo k ničení majetku a občas i ke smrtelným zraněním. To vedlo k vyhlášení městských či královských dekretů zakazujících hraní.
V 17. století ulice Londýna znovu ožily hrami podobnými kopané. A také ve školách se zaváděly sportovní aktivity, aby žáci z žáků nestali „chuligáni“ a vandalové. Hlavně v Cambridgi, Etonu, Harrowu, Charterhouse, Rugby, Shrewsbury a Westminsteru. Každá z nich ovšem používala vlastní a neustále se měnící pravidla přizpůsobená místním podmínkám.
Postupně vznikly dvě hlavní formy, přičemž jedna umožňovala vzít míč do rukou (předchůdce rugby) a při druhém způsobu se hrálo výhradně nohama.
První pravidla a vznik Fotbalové asociace
S postupným technologickým rozvojem docházelo také ke vzrůstu soutěživosti mezi školami. Z toho důvodu bylo potřeba urovnat pravidla hry. V roce 1848 se uskutečnilo setkání v Cambridgi 14 zástupců škol, kterým se podařilo částečné sjednocení pravidel.
Neobjevila se mezi nimi zmínka stanovující druh, velikost nebo hmotnost míče, nebyly udány rozměry branky a hřiště, definováni rozhodčí, počet hráčů nebo délka hrací doby. Stejně tak nebyly rozhodnuty následky za nedodržování těchto stanov.
Za významnější milník se počítá rok 1863, kdy došlo k založení první Fotbalové asociace v Anglii.
Pravidla, která asociace stanovila, zakazovala tvrdou hru tělem (hacking), nošení míče v rukách a také držení a podrážení protivníka s míčem.
Jelikož někteří se změnami zakazujícími hacking nesouhlasili, došlo k vytvoření druhé skupiny, která v roce 1871 založila Rugby Football Union, a k odloučení rugby od kopané.
Hra i nadále procházela vývojem a některá pravidla byla stále flexibilní. Mohl se například lišit počet hráčů na hřišti a nepoužívaly se dresy k odlišení týmů.
Až v roce 1870 se zavedl počet deseti hráčů a jednoho brankáře. O rok později byla stanovena funkce neutrálního rozhodčího a míče se směl dotknout rukama pouze gólman.
Soutěže a popularizace fotbalu
Obliba fotbalu v Anglii rostla a postupně tak vzniklo i několik soutěží. Před založení FA Cupu náleželo asociaci pouze 50 týmů. Pohár pomohl s popularizací fotbalu a v roce 1877 došlo k připojení Sheffieldské asociace, čímž se členská základna rozšířila na 128 klubů.
V roce 1872 se také uskutečnil první mezinárodní zápas mezi Anglií a Skotskem, který skončil bezbrankovou remízou.
Model Anglického poháru a založení anglické ligy inspirovaly soutěže i v dalších zemích. Turnaje řídila organizace zvaná The Association Football Union.
Prvním mistrem Anglie se stal v roce 1889 Preston North End, který si rovnou zapsal vítězný double, tedy úspěch v lize i v poháru.
Zásadní změny pravidel od roku 1886
2.června 1886 se uskutečnilo první zasedání organizace s názvem International Football Association Board, které tvořili zástupci Anglie, Skotska, Irska a Walesu. V roce 1913 se k nim přidal delegát mezinárodní fotbalové federace FIFA, která vznikla v Paříži v roce 1904.
Členové Boardu rozhodovali každoročně svým hlasováním o změnách pravidel hry. V roce 1891 došlo na irský návrh k jejich přepracování.
- 1890 se zavedly brankové sítě.
- 1891 došlo k zavedení pokutového kopu, který mohl být proveden z jakéhokoli místa na zvláštní dvanáctiyardové čáře.
- 1907 přestal být ofsajd na vlastní polovině hřiště.
- 1912 směl brankář chytat rukama v prostoru svého pokutového území (předtím po celém hřišti s možností vhození míče do branky soupeře).
- 1925 se změnily pravidla ofsajdu. Aby hráč zůstal ve hře, bylo třeba, aby mezi ním a brankou zůstali dva hráči, a ne dosavadní tři.
H2: Počátky profesionálního fotbalu
Počátky profesionální fotbalové hry spadají na sever Anglie, ačkoli první profesionální hráči pocházeli ze Skotska. Skotské kluby totiž hrávaly útočnějším způsobem založeným na přihrávkách, což jim přineslo více úspěchů.
V roce 1872 došlo při mezinárodním utkání Skotska a Anglie sice k remíze, ale následující roky zvítězili Skotové v devíti a Angličané ve dvou případech.
V roce 1879 jeden bezvýznamný klub pracovníků s bavlnou Darwen z Lancashiru remizoval s Old Etonians. Později bylo zjištěno, že za anglický klub hráli dva skotští hráči, Fergus Suter a James Love. K setrvání v Anglii byli prý přemluveni po přátelském utkání s Patrick Thistle anglickými funkcionáři, kteří jim slíbili velmi dobré platové podmínky za odehraná utkání s místním fotbalovým klubem.
Tento případ ještě neznamenal pravidlo placeného přestupu hráčů. Kluby si ho mohly dovolit pouze v případě dostatečného množství černých peněz a vše se dělo proti pravidlům Fotbalové asociace, pro niž fotbal znamenal stále jen amatérskou hru.
Jižní kluby tvořené bývalými hráči škol odmítaly proti těm profesionálním nastupovat, což nakonec vyřešil sekretář FA Charles Alcock. Ačkoli patřil k zastáncům amatérismu, v profesionalismu spatřoval nevyhnutelný progres hry.
V roce 1885 se Fotbalová asociace usnesla na zlegalizování profesionálního fotbalu.
U skotských sousedů došlo k povolení profesionální fotbalové dráhy až v roce 1893. Přesto do té chvíle zaměstnávaly místní kluby fotbalisty hrající za peníze načerno.
H3: Vznik anglické ligy jako zdroje příjmů
Fotbalová asociace musela následně obstarat zdroj peněz pro zajištění stálých příjmů profesionálních hráčů. Přátelské zápasy, které týmům zbyly po vyřazení z Anglického poháru, nepůsobily příliš lukrativně.
V roce 1886 tedy došlo k založení dlouhotrvající soutěže v podobě anglické ligy, která měla zaručit dostatek atraktivních zápasů a naplnění pokladny.
Obliba fotbalu ještě více vzrostla, jelikož se nespočet mladých mužů mohl živit kopáním do míče místo tvrdé práce v továrnách. Navíc se jim dostalo poměrně slušných platů.
V roce 1901 se nejvyšší mzda pro profesionální hráče pohybovala kolem 4 liber týdně. V roce 1910 stoupla mzda na 5 liber a do roku 1920 se vyšplhala na 9 liber.
Nejvyšší mzda se zavedla mimo jiné i kvůli obavám, aby bohatší kluby nelákaly kvalitní hráče a neoslabovaly tak ty chudší.
Historické fotbalové vybavení
Těžké míče plněné močovým měchýřem
S rozvojem pravidel fotbalu se postupem let vyvíjela i výbava hráčů. Od kožených míčů plněných peřím se postupně přešlo například k výplni vepřovým močovým měchýřem, který byl vybrán pro svou pružnost a schopnost udržet vzduch. Měchýře se všívaly dovnitř kůže, který tvořila povrch fotbalového míče.
K nevýhodám míčů patřilo možné nasáknutí vodou při špatném počasí. V tu chvíli bylo velice těžké je ukopnout, přičemž o hlavičkách nemohla být řeč.
Velikost míče byla flexibilní až do roku 1872, kdy Fotbalová asociace stanovila obvod míče na 68-73 cm.
Těžké bavlněné dresy a pumpky
Hráči na středních školách nosívali kvalitnější dresy než ti amatérští, odění do nesourodých dresů a kalhot se sponami. Školské dresy byly barevné a vysoce vzorované podobné žokejovým dresům. Nebo vypadaly jako pruhovaná pyžama. Dospělí hráči hráli v těžkých bavlněných košilích doplněných o pumpky pod koleny sepnutými knoflíky, které byly nahrazeny trenkami zhruba okolo roku 1905.
Až s rozvojem profesionálního fotbalu se i dospělí hráči začali stylizovat do středoškolských elegantních dresů, jejichž styl a barvy se zpočátku dost měnily. Dresy měly různé knoflíky, zapínání, límce.
Dříve těžší materiály postupně nahrazovaly ty odlehčenější a upnutější.
Velký zmatek způsoboval shodný oděv brankáře a spoluhráčů. Ale od roku 1909 se Fotbalová asociace rozhodla, že brankář musí nosit dres červené nebo modré barvy a do roku 1912 přidala ještě zelenou. Do 50. let 20. století navíc nechyběl brankářům rolák.
Hřebíky v kopačkách vystřídali špunty
Co se týče kopaček, tvořily je nejprve boty s hřebíky. Od těch se později upustilo a nahradily je obyčejné boty. Postupně se rozšířily boty se špunty, které již umožňovaly lepší pohyb na hřišti za jakéhokoli počasí.
Kožené boty sahaly nad kotníky, kde byly našity záplaty pro zavedení extra chráničů. Nevýhodou těchto kopaček byla jejich nepoddajnost. Trvalo dlouho, než si je hráči nazuli a zvykli si na ně.
Proč je fotbal tak oblíbený?
Fotbal patří mezi nejoblíbenější sporty s nejvyšším počtem fanoušků z celého světa.
Nediskriminuje podle rasy, sociálního, finančního nebo náboženského pozadí. Je zkrátka dostupný všem.
Je uznáván mezi různými kulturami po celém světě.
Fotbal buduje komunity a sociální sounáležitost. Každý fotbalový klub disponuje nadšenými fanoušky, kteří se s ním ztotožňují a podporují ho. Spojuje lidi a dává jim pocit víry.
Fotbal vytváří pracovní příležitosti pro mnohé, kteří chtějí být spjati s klubem mimo hřiště. Fotbalové události jsou významné pro organizace a koordinátory.
Hráči vytváří pozitivní vliv na ostatní hráče, kteří podle nich chtějí rozvíjet své dovednosti a přiblížit se tak svým uznávaným idolům. Mnoho mladých lidí vidí ve svých oblíbených hráčích hrdiny na hřišti.
