Práce (nejen) fotbalového fotografa obnáší mnoho úskalí. Ve správný čas zachytit ten správný snímek, být neustále ve střehu, aby něco důležitého neuniklo, dělat svou práci srdcem a se stoprocentní soustředěností. Ovšem o to víc jsou cenění ti, kteří tato úskalí berou jako rutinu a focení je naplňuje. O této oblasti a mnohých dalších věcech jsme si popovídali s fotbalovým fotografem Davidem Štěpinou, s nímž v rámci BU1 spolupracujeme.
Davide, jak jste se vlastně dostal k focení?
De facto úplnou náhodou. Manželka mi jednou k Vánocům pořídila foťák a bylo hotovo (úsměv).
Vzpomenete si na úplně první moment, kdy jste vzal foťák do ruky?
Vzpomenu. Bylo to, když jsem zkoušel fotit děti doma a obecně jsem zkoušel, co foťák dovede. Čekal jsem pak jak malý kluk na první jarní fotbalové zápasy. Jako bývalý amatérský fotbalista jsem hned věděl, co chci fotit a hrozně mě to k fotbalu táhlo. Svůj první zápas jsem pak fotil v pražském přeboru v Třeboradicích.
Co vás na focení baví nejvíc? Co vám dává ten pocit, že tohle je přesně ono?
Nejvíc mě baví zachytit ten okamžik, ať už radost nebo smutku, neboť vím, že ten okamžik se už nemusí nikdy opakovat. A v některých případech je to skutečně vzpomínka na celý život.
Máte nějaký žánr kromě sportu nebo typ focení, který je vám nejbližší? Portréty, lifestyle nebo čistě jen sport?
Ano, rád fotím zvěř nebo letadla. Ale samozřejmě jakmile se naskytne nějaká rodinná oslava, sešlost nebo něco podobného, tak beru foťák do ruky i tam.
Spolupracujete se značkou BU1. Jak k té spolupráci došlo?
Popravdě úplnou náhodou taky (úsměv). Při jednom ze zápasů jsem na Instagramu na story zmínil právě značku BU1, slovo dalo slovo a od té doby spolu spolupracujeme.
Kromě BU1 spolupracujete i s redakcí 90min. Tam ke spolupráci došlo podobně?
Do redakce 90min jsem se dostal na úplném začátku jejího založení, tenkrát redaktor hledal fotografy do svého týmu, přes inzerát na Instagramu jsem pak odpověděl a už s nimi spolupracuji zhruba půl roku, kdy fotím zápasy první a druhé fotbalové ligy v Česku, na které se magazín specializuje.
Co vás na focení fotbalu nebo sportu obecně láká nejvíc? Máte nějaký zápas nebo moment, na který nikdy nezapomenete?
Nikdy asi nezapomenu na své první derby pražských S, protože jsem byl několikrát na derby jako fanoušek, nicméně stát u hrací plochy jako fotograf, to je neskutečný zážitek. Dříve to byl jeden z mých cílů, kterých jsem chtěl dosáhnout a to se mi nyní i splnilo.
Jak vypadá váš typický den, když jdete fotit nějakou sportovní akci nebo event?
Můj den vypadá asi jako každý jiný, není to nic úplně zvláštního, kolikrát jdu před focením i do práce, s dětmi na nějaký výlet nebo procházku, ale zpravidla dvě hodiny před utkáním se přesunu na stadion, abych byl na zápase včas a stihl si vše připravit.
Z fotek, které jste zatím pořídil, máte nějakou, která pro vás znamená nejvíc?
To je těžká otázka, protože každá fotka je unikát a má své kouzlo. Ale když už bych si měl vybrat jednu fotku, je to fotka Christose Zafeirise ze Slavie z derby pražských S, které se hrálo v Edenu.
Jaký máte přístup k foceným lidem? Snažíte se je zachytit přirozeně anebo spíše režírujete?
Spíše přirozeně, za mě mají momentky své kouzlo, je to lepší, než kdyby člověk stál jako pravítko a byl na fotce jen podle nějakých pokynů.
Máte i jiné projekty než ty sportovní?
Kromě sportu fotím i svatby, zrovna tento týden mě čeká jedna z letošních svateb. Fotím i reklamní, na kterých většinou spolupracuji s Lukášem Řezníčkem. Fotil jsem i reklamní fotky například pro BSBsalon.cz v Čelákovicích a Lysé nad Labem, fotil jsem i pro e-shop yerky.cz.
Co podle vás dělá dobrého fotografa v dnešní době? Je to technika, cit pro moment nebo něco jiného?
Řekl bych spíš ten cit s přístupem. Záleží na tom, jak člověk dokáže s lidmi pracovat, jaké má vystupování, jak ho klient pochopí, základem je být přirozený, aby klient věděl a zároveň viděl, že se na všem lze dohodnout. Jakmile bude mít klient pocit, že vás to nebaví, logicky to nebude bavit ani jeho a celá akce nemusí dopadnout vůbec dobře.
Inspiruje vás někdo z české nebo světové fotografické scény? Máte nějaké vzory?
Když jsem začínal, bral jsem hodně inspirací od wildlife fotografa Patrika Staňka, kterého mimochodem sleduji dodnes.
Kam byste se chtěl jako fotograf dál posunout? Máte v hlavě nějaký cíl nebo sen?
Posouvám se každým dnem a s každým dalším focením, ale samozřejmě každý den není posvícení a také mám dny, kdy se mi nepovede několik fotek, ale to k tomu patří, chybami se člověk učí. A co se týče mých snů nebo cílů, tak jednou bych chtěl fotit finále Ligy mistrů nebo nějaké velké mistrovství, ať už světové nebo evropské, kam se probojuje česká reprezentace. Mimochodem teď jsem se vrátil ze své asi největší akce, které jsem prozatím dosáhl a to je mistrovství Evropy v malém fotbale SOCCA v Moldavsku, kde jsem byl s českou reprezentací jako fotograf a správce sociálních sítí. Byla to obrovská zkušenost a velký zážitek.
Jak vás mohou lidé oslovit na focení? Kde vás najdou a co vše aktuálně nabízíte?
Potenciální klienti mě mohou kontaktovat buď přes můj instagramový účet @stepecphotography, na kterém mám uvedeno i své telefonní číslo anebo proklikem na WhatsApp mi mohou napsat zprávu. V nejbližší době plánuji tvorbu webových stránek, momentálně se zaměřuji na sportovní fotografie, reklamní focení, svatby nebo firemní večírky.
Je něco, co vás během kariéry fotografa pozitivně nebo negativně překvapilo?
Musím říct, že za několik let, co fotím, jsem se zatím nesetkal s nějakým vyloženým trapasem, jediné, co se mi párkrát stalo, že mi někteří klienti za odvedenou práci nezaplatili, ale to už je holt riziko povolání.
A na závěr, co byste vzkázal lidem, kteří přemýšlí, že se pustí do focení, ale bojí se s tím z různých důvodů začít?
Co bych jim doporučil? Nebojte se toho. Každá fotka má své kouzlo, i když není dokonalá pro ostatní, protože může být dokonalá třeba pro vás. Věnujte tomu maximum času, co můžete, nenechte se odradit negativními komentáři. Nikdo se nenaučil za dva tři měsíce fotit, všechno má svůj čas, buďte trpěliví. Focení není práce. focení je vášeň, láska, koníček a život.
David Štěpina je ukázkovým příkladem, že když děláte svůj koníček srdcem, může vás to vynést na vysokou úroveň.a jsme rádi, že s takovými lidmi v BU1 spolupracujeme, neboť láska k tomu, co děláme, nás žene kupředu a žene nás k úspěchu.
