Brankářské legendy: Příběh návratu po zranění

Odhodlání, vytrvalost, odvaha a zasloužený úspěch. Všechna čtyři témata patří do světa velkolepých brankářů, jejichž profesionální kariéru překazilo nečekané zranění. Čtveřice fotbalových legend v podobě Petra Čecha, Jensa Lehmanna, Ikera Casillase a Samuela Eto'o dokázala, že pevná vůle a pozitivní nadhled pomáhají k uzdravení a že překážka nemusí znamenat konec. Ponořte se s námi do jejich světa plného inspirace a neuvěřitelných triumfů v životě i ve fotbalu.

Petr Čech: Návrat velkého brankáře

Petr Čech se narodil 20. května 1982 v Plzni. Od mládí dokazoval svůj talent na brankářské pozici, což potvrdilo obhájení titulu nejlepšího gólmana turnaje na Mistrovství Evropy do 16 let je.

Svou profesionální kariéru začal v klubu Viktorie Plzeň, odkud pokračoval do klubu FK Chmel Blšany, kde se dočkal prvoligového debutu. Jeho kariéra začala stoupat a v roce 2001 jej za 22 milionů získala AC Sparta Praha. Stal se tak v pouhých devatenácti letech nejdražším brankářem.

Skutečný vzestup nastal po nástupu do anglického klubu Chelsea v roce 2004. Jeho neprůstřelnost, bezchybné zákroky a týmová sounáležitost ho učinily ikonou a brzy se stal jedním z nejuznávanějších brankářů světa.

Zranění hlavy a náročná cesta zpět

14. října 2006 utrpěl Petr Čech zranění při utkání proti Readingu FC. Při střetu s irským záložníkem Stephenem Huntem došlo u gólmana k fraktuře lebky. Prvních pár dní vypadala situace špatně. Petr byl značně dezorientovaný, ale po zhruba čtyřech dnech se mu paměť naštěstí vrátila.  

Brankáře čekala obtížná operace, při které mu výborní angličtí neurochirurgové voperovali do hlavy titanové destičky. A snad i díky jeho odhodlání a houževnatosti trvala rekonvalescence kratší čas, než lékaři očekávali. Již v lednu 2017 se Petr Čech znovu objevil v Premier League v utkání proti Liverpoolu. Jeho hlavu chránila speciální ragybová helma na míru vyztužená polyetylenovou pěnou proti nárazům, kterou nesundal až do konce své kariéry.

Po návratu silnější než kdy dřív

Po návratu do hry pokračoval Petr Čech ve svých výkonech na vrcholové úrovni a patřil k hlavním oporám Chelsea. Získal například další dva tituly Premier League nebo čtyři FA Cupy a tři Ligové poháry. V roce 2011/2012 si na své konto připsal pohár Ligy mistrů.

Poslední léta fotbalové kariéry strávil český brankář v Arsenalu, kde se též pyšnil mnoha úspěchy.

Návrat Petra Čecha na vrchol fotbalu po tak vážném zranění znamená skutečně velkou vůli a vytrvalost. Navždy zůstane v srdcích fanoušků jako legenda, která se nevzdala a vrátila se ještě silnější.

Jens Lehmann: Velký návrat na výsluní

Německý brankář, jehož jméno zaznívá s obdivem na fotbalových hřištích po celém světě, se narodil 10. listopadu 1969 v Esslingenu. Svou klubovou kariéru začal v roce 1989 v týmu Schalke 04, kde setrval celých deset let.

V roce 1997 dovedl svůj tým k vítězství výborným manévrem, při kterém zvedl penaltový rozstřel proti Internu Milán a zneškodnil pokus Ivána Zamorana.

Lehmannova profesionální kariéra pokračovala přes AC Milán a Borussii Dortmund až do Arsenalu Londýn, kde uzavřel smlouvu 25. července 2003. V první sezóně vychytal všechny zápasy a pomohl tak Arsenalu k vítězství v Premier League.

Přestože je Lehmann opředen pověstí neotřelých gest a agresivních projevů, dokázal si udržet své místo na špici.

Zranění zakončené návratem na hřiště

Lehmannova cesta k vrcholu byla poznamenána několika výzvami, ale největší z nich přišla v roce 2005. Při utkání s Readingem FC utrpěl vážné zranění ramene, čímž se dostal na delší dobu mimo hru. Gólman se však nevzdal. Následovala dlouhá a náročná rehabilitace vyžadující fyzickou i mentální sílu. Lehmann neztratil víru a díky tvrdé práci se mohl vrátit na hřiště.

Úspěchy a příběh návratu do hry

Po návratu k fotbalu Jens Lehmann ukázal, že mu forma skutečně nechybí. Brankářské umění, kterého ho vyneslo k vrcholu, ho neopustilo ani po zranění. Díky němu pomohl Arsenalu vyhrát FA Cup v roce 2005. Jeho nekompromisní zákroky a silná vůle patřily k hnacím silám týmu.

Iker Casillas: Vítězství nad osudem

Iker Casillas se narodil 20. května 1981 v Móstoles ve Španělsku a již od mládí vykazoval svůj brankářský talent. Profesionální kariéru započal v roce 1998 v Realu Madrid, kde zůstal až do roku 2015 a stal se hvězdnou ikonou. Symbolizují ho daleké skoky při zákrocích a skvělé reflexy, díky kterým si vysloužil přezdívku „kočka“.

Mnoho zápasů odchytal ve španělské reprezentaci, kde hrál klíčovou roli v jejích úspěších. Pomohl mimo jiné k vítězství na Mistrovství světa a dvakrát na Mistrovství Evropy.

Krátká rekonvalescence, dlouhé čekání na lavičce

V roce 2013 při zápasu s Valencií utrpěl Casillas zranění ze strany vlastního spoluhráče, s nímž se současně vrhal po míči. Obránce Alvaro Arbeola se po rohovém kopu soupeře pokusil odkopnou míč a trefil brankářovu ruku, čímž došlo ke zlomení záprstí pod palcem.

Přestože rekonvalescence trvala zhruba dva měsíce, Casillas si poseděl na lavičce téměř rok. V době jeho zranění ruky se totiž Real Madrid rozhodl přivést náhradu ze Sevilly, zkušeného Diega Lópeze, který se výborně osvědčil. Trenér Mourinho tedy neviděl důvod střídat brankáře, přestože Casillas byl fit již od března.

Španělský gólman se dostal na hřiště až v Lize mistrů a domácím poháru.  A přestože ve fotbalovém klubu Real Madrid, kde strávil téměř celý život, vyhrál pět ligových titulů, dva triumfy v Lize mistrů a stal se světovým gólmanem, se nakonec rozhodl pro přestup do FC Porto.

Infarkt nemusí znamenat konec

Po letech v portugalském klubu se španělskému brankáři na hřišti přihodila další nečekaná událost, která se již stala osudnou pro jeho kariéru. Při tréninku se u něho objevily příznaky infarktu, který mu byl nakonec potvrzen. Ačkoli gólman nebyl v ohrožení života, doporučovali mu lékaři ukončit profesionální kariéru.

Casillas zprvu projevil odhodlání vrátit se na hřiště. Dokonce začal trénovat již dva měsíce po srdečním ataku. Ale nakonec se i s ohledem na doporučení lékařů přece jen rozhodl kariéru vrcholového sportovce ukončit. Fotbalové prostředí však neopustil a vrátil se do Realu Madrid jako poradce prezidenta Florentina Péreze.

Opakované návraty Samuela Eto'o

Kamerunský fotbalový útočník se narodil 10. března 1981 v Duale. Za svou profesionální fotbalovou kariéru se představil v barvách několika klubů jako například Real Madrid, Mallorca, Barcelona, Inter Milána, Chelsea a Everton.

Na své fotbalové cestě se těšil z mnoha úspěchů, které ho dovedly mezi nejuznávanější útočníky světa. Jako jediný fotbalista dokázal získat dvakrát za sebou takzvaný treble – domácí ligu, domácí pohár a Ligu mistrů UEFA.

Zranění a výzvy, kterým čelil

Samuela Eto'o, toho času působící v Barceloně, si v září 2006 při zápase Ligy mistrů přivodil zranění kolene, které ho vyloučilo na delší čas ze hry. Měl velké štěstí, že nedošlo k poranění menisku. Podle lékařů by po jeho odstranění nastaly biomechanické změny v koleni, což by mohlo později negativně ovlivnit hráčův výkon.

Samuel Eto'o se po několikaměsíční pauze vrátil na hřiště v plné síle. V sezoně 2008/2009 nastřílel dokonce 30 ligových branek a vyhrál s týmem tři trofeje – La ligu, Copa del Rey a Ligu mistrů.  

Kolena se ozývala i později

Komplikace nastaly u útočníka ještě o pár let později, i když tentokrát s menšími následky. V roce 2014 si při mistrovském šampionátu v Brazílii přivodil opět zranění kolene. Rekonvalescence naštěstí trvala jen několik dní. Samuel Eto'o navíc sám přiznal, že ho problémy s koleny trápily již od konce anglické ligy a neměl čas je doléčit.

Silná vůle a úspěchy až do konce

Přes opakované problémy s koleny, která ve fotbalu patří mezi největší strašáky, se Samuel Eto'o dokázal udržet ve výborně kondici. Úspěchy vykazoval v klubové i reprezentační kariéře. Ukončení fotbalové činnosti oznámil až 7. září 2019.

Společná témata: Odhodlání a inspirace

Příběhy fotbalových legend Petra Čecha, Jens Lehmanna, Ikar Casillase a Samuel Eto'o jistě inspirují nejen fanoušky fotbalu. Všechny čtyři hráče spojuje odhodlání nevzdat svůj boj a pokračovat na rozjeté cestě i v případě nečekaných zvratů.

Ani jednomu z mužů nechyběla kuráž a silná vůle při náročné cestě dlouhodobou rekonvalescencí. Protože všichni měli jasný a stejný cíl – vrátit se zpět na hřiště. A přestože Iker Casillas po svém infarktu již nepůsobil jako aktivní hráč, na fotbal nezanevřel, což též značí jeho sílu a psychickou odolnost.

Fanoušci se mohou nechat inspirovat nezdolnou vírou a chutí pokračovat v plnění snů, i když se ocitnou před nečekanou překážkou. Protože pouze mysl je náš pomocník a zároveň nepřítel. A vždy záleží na každém z nás, pro jakou variantu se rozhodneme.